Poznání života 4/

 

Jak můžeme změnit své myšlenky a emoce?

Nejdříve změňte své emoce, začněte naslouchat svému srdci a vraťte se ke své podstatě bytí na tomto světě. Každý z nás se rodí s určitými vzorci, karmou, je jedno, jak tomu říkáte a v co věříte. Každý se v průběhu života má rozvzpomenout, jaký je jeho životní úkol a to jakou si zvolí cestu, je jen na každém z nás.

Můžete se litovat, svalovat vinu na okolí, lidi, něco nebo někoho, ale prvotní a správný krok je, uvědomit si, co jsem dělal ve svém životě špatně, v jakých oblastech života se mi nedaří, jaké situace mi neustále přicházejí do života a já opakuji stále stejnou chybu popřípadě chyby, které nevidím, nechci vidět nebo je přehlížím. Pak se nemohu divit určitým následkům. Protože vše v našem životě má svoji prvotní příčinu a důsledek je jen následkem spuštěné řetězové reakce. Ale zastavit ji, zpomalit a začít měnit mohu jen sám u sebe.

Pokud dokážeme změnit emoce, začnou se měnit energie v nás i v našem okolí. Je to proces dlouhodobý a nevzniká mávnutím kouzelného proutku, že nás někdo očistí a odpracuje naše bolesti, karmu za nás, spálí papírek a je po problému. Tak to skutečně nefunguje. Ano pomoc ano, ale především musím chtít JÁ SÁM se změnit. Tento proces změní informace uložené v našem podvědomí a tím nežádoucí emoce a programy. Je to, jako kdybyste smazali celý software v počítači a nahráli nový. Bohužel žádné tlačítko reset nemáme. Je to je a jen na nás, jestli se rozhodneme skoncovat se špatnými vzorci v naší hlavě. Vygumujte je a přeprogramujte je.

Životní cesta je buď přímá anebo vede oklikou, ale vždy se můžeme navrátit na správnou cestu, když začneme poslouchat svoji duši. Můžeme přirozeně své myšlenky změnit afirmacemi, ale pokud energeticky nezměníme původ emocí, jsou nám afirmace k ničemu. Na základě bolestných zkušeností si tak mnozí z nás (i já jsem byla jednou z vás všech), vedoucí přístup ke svým emocím můžete zatarasit. Někdy se nám až může zdát, že je lepší nic necítit, než mít bolest, ale věřte, bez smutku by nebyla radost a naopak. Energie máme hluboce zakořeněné v těle a vědomě potlačené emoce nezmizí jen tak. Naopak se rozpínají a berou nám sílu. Někdy pomalu, nenápadně, plíživě, jindy zase velmi rychle. Věřte, že život se nám může změnit v jedné vteřině. Naše tělo potom slábne a může z toho všeho onemocnět. Například stres znamená, že potlačujeme všechny emoce a neřekneme nebo neděláme to, co bychom chtěli anebo rádi řekli. Stres patří k hlavním příčinám srdečních infarktů. Ani to není náhoda, je to příležitost k tomu, zastavit se a přemýšlet o sobě a o svém životě. Ti z nás, kterým zemře fyzické tělo ihned, už nemají příležitost v tomto pozemském životě něco změnit, takže by si měl člověk vážit takovýchto situací a měl by se alespoň nad sebou zamyslet. Už to je první krok ke změně. Emoce jsou energie, které se sice nemohou eliminovat, ale mohou se transformovat, tak je možné emoce a s nimi spojené programy změnit. Tak se dá léčit i nemoc a trvale vyřešit problémy.

Mnoho lidí netouží po ničem jiném, než být milován. Jak mohu být milována, když nemiluji sama sebe? Pokud nejsem spokojená sama se sebou, nemohu očekávat, že mi vstoupí do života duchovní partner. Opět to bude jen další životní lekce a partner osudový. Já děkuji všem osudovým partnerům, kteří mi do života vstoupili, protože mě naučili si vážit sama sebe a umožnili mi duchovně růst. Vždy, když jsem si myslela, že už nemůžu, že můj život je v troskách, tak jsem měla ještě dostatek sil na to, znovu se postavit a začít žít jinak. Buď se litovat, nenávidět a svalovat vinu na všechny a všechno, na osud a jiné, anebo si uvědomit, že se musím nejdříve změnit já sama a zamyslet se nad tím, proč mi neustále podobní partneři anebo určité životní situace přicházejí do života a proč mě vlastně ten život tak fackuje. V momentě uvědomění přichází zlomový bod takzvaná životní křižovatka a těch máme v životě několik. Na určité situace se člověk může i připravit, protože numerologicky se dá spočítat úplně všechno. Lepší je být připraven, protože pak vás tyto situace nesrazí úplně na dno, ale jen na kolena, ale to už je o vnitřní síle a naší mentalitě, než žít v přeludu a chtít slyšet jen samé hezké předpovědi.

Nevyřešené emoce nám brání v pocitu štěstí. Emocionální zátěž může mít negativní účinky na nás samotné. Jako například přetažení, nedostatek spontánnosti, kreativity a radosti a dokonce tělesné nemoci. Zkontrolujte si proto své emoce, které s sebou vláčíte a zbavte se jich jednou pro vždy. Bude se vám žít mnohem lépe. Na závěr bych ukončila své úvahy krásným citátem. „Největší nemocí v této době je cítit se nechtěn, nemilován a opuštěn“. Matka Tereza, velvyslankyně lásky k chudým a nemocným, nositelka Nobelovy ceny za mír (1910-1997).