Poznání života 1/

 

Bolest v srdci cítíme teprve, když docházíme k poznání. Zamýšlím se nad tím, proč neustále někteří lidé lpí na nějakém vztahu a neváží si především sami sebe. Proč se ponižují? Proč lpí na lásce k někomu? Proč ubližují sami sobě? A dokud nepochopí, budou jim do života neustále přicházet takoví partneři, jaké si zaslouží.

Mít druhého z nějakého důvodu nebo proto, že nechci být sám/a, že ten druhý za mě vyřeší mé problémy, že mě zabezpečí finančně, prostě nějaké výhody. Je to výměnný obchod. Láska musí vycházet z upřímnosti srdce a především to, že spolu o všem komunikujeme a nic si nenecháváme pro sebe. Ctíme se navzájem. Vlastní úcta, sebehodnota, svoboda a volnost ve vztahu vyžaduje důvěru.

Je potřeba na vztahu pracovat. Musíme se naučit, abychom byli k sobě upřímní a dokázali tomu druhému ve vztahu říci i věci, které víme, že ho zabolí, ale jiná cesta není. Ve vztahu se nemusím tomu druhému zalíbit jen proto, aby se mnou zůstal. Protože, když se obětujeme pro druhého a on si chce žít svůj život podle své představy, pak se cítíme zklamáni a zrazeni. Každý má právo nakládat se svým životem, jak chce. Existuje svobodná volba a tu je třeba respektovat. Nic a nikdo nám nedává právo někoho omezovat. Časem vždy vyjde pravda najevo a my se za svoji slabost, že jsme nedokázali říci vše včas a popravdě, cítíme jako ti nejhorší a dochází k vzájemnému odsuzování. Naopak, když dostaneme odvahu se určité situaci postavit čelem a vždy říkat věci tak, jak jsou, ten druhý s tím nemůže nic dělat, i když se vzteká, bude si muset přiznat naši upřímnost. Nemůže se nám nic stát. Jen se musíme zbavit strachu a otevřeně to tomu druhému říci. Tím si totiž zavřeme zadní vrátka, která jsme si po dlouhou dobu nechávali pootevřená. V tom momentě zažijete teprve upřímnost. Začarovaný kruh je nejhorší varianta. Žít život v iluzích a lži. Nejasnost nás vysiluje a vyčerpává. Jasnost nám dává možnost volby a další sílu poprat se s určitou situací.

Apeluji na všechny, kteří se dožadují, doprošují nebo si nějakým způsobem vynucují lásku či blízkost člověka, kterého milujete a tajně doufáte, že k vám začne chovat nějaké city!!!!! PŘESTAŇTE HRÁT TUTO HRU A RYCHLE SE PROBERTE ZE ŠPATNÉHO SNU! ZAČNĚTE ŽÍT ŽIVOT UPŘÍMNĚ! ULEVÍ SE VÁM. ANO BOLÍ TO, PODÍVAT SE PRAVDĚ DO OČÍ. RESPEKTUJTE TOHO DRUHÉHO A NIC SI NEVYNUCUJTE, ZTRÁCÍTE TOTIŽ V TOMTO OKAMŽIKU SAMI SEBE.

Nejdříve se totiž musíme naučit odpovědnosti, a to nejen k druhým, ale i k sobě, pak samostatnosti, abychom později dokázali žít s tím druhým. Protože soužití je o svobodě a samostatnosti dvou lidí a to ve všem, co dělají. Každý odpovídá sám za sebe. Soužití dvou vyspělých jedinců je o tom, že se jeden o druhého nebojí. Žijí spolu v lásce a ne ve strachu o toho druhého. BŮH NIC NESOUDÍ, ČLOVĚK SOUDÍ SÁM SEBE NEBO DRUHÉ! Bůh nás naopak vede k tomu, abychom si uvědomili, co cítíme a naučili se rozhodovat srdcem. Protože přes srdce jsme spojeni s Bohem a s nejvyšší energií Vesmíru. Pokud se naučíme rozhodovat srdcem, tak nám nehrozí žádné nebezpečí a naše kroky budou vždy správné. Pokud neumíme cítit a předstíráme, tak žijeme ve světě plném bludů a klamů, ovládají nás pak strach a intriky. Máme pak úplně obrácené cítění a často to ve své zaslepenosti nevidíme. Výmluvy na sobectví toho druhého vedou jen k tomu, že jednoho dne dostaneme ránu do srdce a to je teprve uvědomění. V tento moment jsme blíže k Bohu, který nad námi drží ochrannou ruku neustále. Jen člověk to ve své zaslepenosti nevidí.

Každá těžká situace v životě nám dává sílu, a proto se těžko dá říci, co je pro nás v životě dobře nebo špatně. Bez těžkých situací bychom nedostávali životní lekce, které nás posilují a posunují v životě dál. Tímto se otevíráme citům a moudrosti a měli bychom děkovat za vše, co nám do života přichází, protože nás to obohacuje. Důležitým poznáním v životě je pro nás, učit se mluvit pravdu, protože tím méně nám budou lži do života přicházet. Vše, co vysíláme, se nám v životě vrací, a proto se někteří z nás neustále pohybují v začarovaném kruhu. Očekávají, že jejich problémy za ně vyřeší věštba, kartářka, lékař, psycholog nebo kdokoliv jiný. Klienti, kteří běhají od jedné vědmy k druhému kartáři nebo léčiteli mi berou sílu. Proto jsem se rozhodla napsat o svých pocitech a budu k těmto lidem přistupovat tvrději, protože někteří to nejsou schopni pochopit a zapracovat sami na sobě. Já za vás nehodlám odpracovávat vaši karmu. Je to váš život.

Jak říká jedna velmi dobrá a moudrá žena: „Někteří lidé potřebují kopnout do zadní části těla a některým nepomůže ani rána do hlavy.“ Ráda pomohu, vyvěštím, poradím, ukážu vám vaši životní cestu, jak se bude situace vyvíjet, ale když se někdo rozhodne jinak, tím pádem změní své rozhodnutí právem přirozené a svobodné volby, změní si tím vše. Nikdy netvrdím, že vše je v životě předem určeno a nalajnováno. Pokud se někdo nedrží návodu, ať v mé věštírně nečeká útěchu.

Vše nám do života přichází právě v danou chvíli. Někteří dostávají „pravdu“ po kapkách, po částech, protože by plnou palbu v danou chvíli neunesli a zhroutil by se jim celý svět. Říkám ve svých věštbách vždycky pravdu, kterou v danou chvíli vidím. Pouze v oblasti smrti jsem velmi obezřetná a diskrétní, a pokud mi to není dovoleno, tak tyto informace sdělit nesmím. Nezlobím se na nikoho, ani na lidi, kteří mých služeb zneužili, protože vím, že zákony Vesmíru fungují spravedlivě. Jen mi připadá zbytečné, když někteří z vás klamou nebo se mne snaží oklamat. Pamatujte: „Nejvíce klamete sami sebe!“. A já mám přeci jen Dar z Nebes vidět do budoucnosti jen tolik, kolik mám znát nebo kolik je mi v danou chvíli dovoleno. Nikdo není neomylný a ani všemohoucí. Příliš dokonalosti, to by byl fádní život. Všichni se učíme. I já jsem jen člověk, který má své chyby. Nikdy se ovšem nad nikoho nepovyšuji a nikoho neponižuji. Snažím se žít v rovnováze, podle svého nejlepšího svědomí. Mám také svůj soukromý život, a proto jsem ráda, když to lidé respektují. Pokud ne, je to jejich problém.